Kde se vzala, tu se vzala, dýňka Evelínka přede dveřmi stála. Byla smutná, plakala, že z pohádkového světa se do světa lidí dostala. Zpět se ale nedostane, dokud několik úkolů nezastane. Ona malá smutná byla, jak by sama úkoly vyplnila? Děti Evelínku rády mají, s úkoly jí pomáhají. Dýňka opět šťastná je a všem dětem děkuje.