Adéla Mimochodková
nar. 2008
Dostal jsem e-mail, který mně dělá velkou radost.
Vážený pane řediteli,
opět se hlásíme z mezinárodní FEIS soutěže v irských tancích, která se tentokrát konala v Praze. Adélka si zde vytancovala stříbrnou medaili ve stepovém tanci a bronzovou medaili v tanci softovém.
Společnost nám dělala také Adélčina spolužačka Vendula Vaculová, což bylo pro Adélku velkou dávkou podpory a motivace.
Stále tancuje na úrovni intermediate, ve které potřebuje vyhrát ještě 1.místo v jednom stepovém tanci, aby se mohla začít připravovat na kvalifikaci evropského šampionátu. V lednu jí čeká soutěž v polské Wroclawi, tak snad se jí podaří to zde prolomit.
Děkujeme za veškerou podporu.
Anna a Martin Mimochodkovi
A pro ostatní něco o Adélce.
Adélka se narodila v Irsku a na zeleném ostrově rostla do bezmála šesti let. Irským tancům se začala věnovat v roce 2012, kdy jí byly čtyři roky. Tehdy jí na hodinu tance přivedla její kamarádka Tea a hned se do tohoto tradičního tance zamilovala a zůstala u něj až dosud a to přes mnohé překážky. Na přelomu let 2013/2014 se Mimochodkovi přestěhovali do Prahy a k jejich velkému překvapení i zde se mohla Adélka dále v tomto tanci rozvíjet.
Našli taneční školu Rinceoirí, která vyučovala irské tance pod záštitou britské taneční školy McGahanLees Irish Dance Academy. Velmi mile je překvapila úroveň výuky a také to, že v České republice je vůbec možné se této zálibě aktivně věnovat. Trénovala pravidelně 3-4 krát týdně 2-3 hodiny. Bylo to velmi náročné, neboť Adélka se z tréninků pravidelně vracela až v 8 hodin večer.
Irské tance se tancují v měkkých botách, tzv. soft shoes a v botách stepových, tzv. step shoes. Těm se Adélka začala věnovat, až měla více zažitou ,,softovou,, techniku, kdy jí bylo asi 8 let. Ve stejném věku odstartovala pravidelnou účast na mezinárodních soutěžích a to zejména v Bratislavě, ve Vídni a v Praze, později také v polské Gdyni. Soutěží se vždy individuálně v několika jednotlivých tancích na rozdílných úrovních. V každém soutěžním tanci soutěží proti dalším 10-20 tanečníkům z různých koutů Evropy. Pokud skončíte v daném tanci na stupni vítězů, můžete se v tomto daném tanci posunout o kategorii výš. Je to tedy běh na dlouholetou trať, běh plný potu, puchýřů, zvrtlých kotníků, slz štěstí a také zklamání. Za všechny uplynulé roky se ve všech tancích postupně protancovala na třetí úroveň, tzv. intermediate. Adélka pravidelně vystupovala s dalšími členy taneční školy Rinceoirí na nejrůznějších představeních v Praze ale i v jiných koutech vlasti, v tomto případě už skupinově.
V roce 2019 se rodina Mimochodkových rozhodla vrátit ke kořenům a odstěhovala se z Prahy na Slovácko, do obce Strání. Jedinou překážkou na všem krásném byl nesnadný přístup k udržení této taneční životní vášně. Podle vyjádření rodičů je to možné jen díky tomu, že si Adélku pod svá křídla vzala základní škola na Březové, která ji umožňuje pravidelně trénovat a dostává se jí zde podpory spolužáků, vyučujících a vedení školy v této aktivitě. Adélka může pravidelně dojíždět na tréninky a semináře až do Prahy a účastnit se soutěží. Později se toto velké dojíždění stalo náročným a neudržitelným, až přicházející covidová vlna toto znemožnila úplně. S těžkým srdcem, po všech krásných letech, musela Rinceoirí bohužel opustit.
Adélky se ujala česká taneční škola Inspiral Dance Company vedená paní Terezou Bernardovou, která ji zařídila tréninky v dostupnějším Brně. Hned po prvním tréninku však pandemická situace v letech 2020 a 2021 toto znovu znemožnila. A tak Adélku paní Bernardová začala trénovat osobně a to on-line. Nebylo to jednoduché ani pro jednu stranu, neboť každá škola má svou techniku a zcela jiné kroky, které se Adélka musela takto na dálku přeučit. Až začátkem roku 2022 mohla začít prokládat on-line tréninky s těmi reálnými v Brně a také živým seminářem s paní Bernardovu v Praze. Po více jak dvou a půl letech se v dubnu tohoto roku konala konečně mezinárodní soutěž v Bratislavě, kam Adélka jela s tím, že se začne zase pomalu dostávat do formy a brala to jako takovou ,,zahřívačku,, nebo rozjezdovou dráhu, od které vůbec nic nečekala vzhledem k okolnostem v uplynulých letech. O to více jí překvapilo, když v jednom z pěti tanců, ve kterých soutěžila, vyhlásili její jméno jako první ze 16-ti soutěžících. A v dalších tancích se neumístila také vůbec špatně, skončila 4. a 6. Toto vítězství jí zásadně přiblížilo k nejvyšší soutěžní taneční kategorii, ze které se pak dále může kvalifikovat na vysněný evropský šampionát.
K tomu ji zbývá získat první místo ještě v jednom tanci a to stepovém. Irské tance jsou velmi nákladná záležitost, kdy veškeré náklady spojené s trénováním, cestováním a soutěžením hradí každý tanečník sám, respektive zákonný zástupce. Dva druhy speciálních bot, které rodiče objednávali z Irska, museli pořizovat i dvakrát ročně vzhledem k rychlému růstu chodidla. Vyšší taneční kategorie si vyžadují také propracovanější kostým, který rovněž rodiče nakupují v zahraničí nebo nechávají šít na míru. Její poslední kostým zdobí na 1300 broušených skleněných kamínků. U každého tance porota hodnotí nejen techniku, styl, kroky, ale také kostým, účes, make-up (dle věku). Vše má svá přesná pravidla, kterých se musí rodiče při pořizování těchto náležitostí držet. Adélka si nyní nákladnost svého koníčku už dobře uvědomuje a když má přání k Vánocům a k narozeninám, je to vždy příspěvek na tancování, aby si co nejvíce věcí mohla hradit sama. A tak si za pomoci celé široké rodiny poslední dvoje taneční šaty platila úplně sama.
Kvůli tancování musela ona i rodina udělat za těch uplynulých deset let mnoho ústupků, kompromisů a přinést nemalé oběti. Tak jak byly situace plné štěstí a euforie, tak docházely v průběhu těch let i splíny a demotivace z nejrůznějších důvodů. Tady bylo na rodičích, aby ji zvedli a navedli zpět na správnou cestu. Ale všechno to stálo za to. I kdyby z ní nikdy nebyl šampion, vždycky bude mít kladný vztah ke sportu, tanci, k hudbě, dobrý základ nejen fyzický, ale dítě to hodně naučí disciplínu, pracovitost a vytrvalost do života.
Adélka je navíc výborná žákyně, skvělá spolužačka a příjemné děvče.