V minulém týdnu probíhal na naší škole sice již třetí ročník maturitních zkoušek, letošní maturity však pro nás znamenaly hned několik „poprvé“. Poprvé jsme nemuseli řešit žádná epidemiologická opatření a žádné změny termínů zkoušek. Poprvé byli zkoušeni studenti také z Přírodovědné specializace (vedle tradičních zkoušek z Humanitní a Technické specializace). A poprvé také probíhaly maturity současně s běžným chodem základní a mateřské školy. Což s sebou neslo samozřejmě jisté výzvy, ale současně se jednalo také o zajímavou příležitost například pro žáky II. stupně, kteří byli na průběh zkoušek zvědaví a měli možnost se na ně přijít podívat.
V některých ohledech však zůstávají „naše“ maturity stále stejné. Na tvářích studentů i zkoušejících většinou zářil úsměv, ve zkušební místnosti i mimo ni panovala příjemná atmosféra a všichni si zajisté odnesli jedinečné vzpomínky na svou „zkoušku dospělosti“. Přestože ne vždy proběhlo vše zcela podle představ a ne vždy si studenti vylosovali ty správné otázky, většinou bylo při vyhlašování výsledků slyšet onen pověstný „kámen padající ze srdce“. A v řadě případů následovala radost, kterou lze jen těžko slovy vyjádřit (ale určitě bude poznat na přiložených fotografiích).
Za každým maturantem stojí vždy jedinečný životní příběh – a nejedná se jen o vrcholové sportovce (i když i ti samozřejmě mezi letošními maturanty byli). Všichni mají jedno společné, shodli se na tom, že dálková forma studia pro ně byla tou nejlepší volbou.
Mgr. Hana Staňová, ZŘŠ pro lyceum
Den první
Den druhý
Den třetí
Den čtvrtý
Den pátý
(Foto: Tomáš Beníček, Ivana Tálská)