02 cisloŠkola
TJ Sokol

 

Písně z hor

Zpěv: Adéla Janíková
Harmonika: Pavla Ševčíková

Čo sa stalo nové

Časy

Ach, Anička

Na Brezovéj tri ulice

V zelenéj Dubině

Z uprímného srdca

Pro zasmání

Povídá máma Pepíčkovi: "Tak už konečně vstávej, nebo přijdeš pozdě do školy!" "Jen klid, mami. Škola je otevřená až do večera!"

Jaký je rozdíl mezi fotbalistou a lupičem? Lupič říká: "Peníze nebo střelím." Fotbalista říká: "Peníze nebo nevystřelím."

Naše škola

ačkoliv se nachází těsně u slovenských hranic, je známá po celé republice, protože se někteří její žáci mohou učit i z domu. Do školy chodí téměř sto žáku, 300 žáků se učí doma. Škola na svém webu provozuje tzv. e-learning, tzn., že se žáci mohou učit přes internet a je úplně jedno, jestli sedí v lavici nebo doma na druhé straně zeměkoule. Na tomto webu najdou žáci přehledy učiva, mohou si zde udělat i testy, zhlédnout výukové video. Mezi děti vzdělávané po internetu často patří mladí sportovci, kteří se zúčastňují nejrůznějších soutěží po celém světě, děti, které byli šikanované, ale také děti, které jsou i zdravotně znevýhodněné.

Dříve měla škola jenom první stupeň, i tak jí hrozil zánik z toho důvodu, že ji navštěvovalo stále méně dětí. Mnozí rodiče dávali své děti do městských škol, protože si mysleli, že jedině tak jejich dítě dosáhne lepšího vzdělání. Dnes je to však jinak, škola má 400 žáků.

skola

Jedna babka povídala

V roce 1865 došlo v tehdejší školní budově k požáru. Bohužel se obec zdráhala vydat nějaké prostředky na opravu, neboť v jejím zájmu byla výstavba nového kostela. Proto se nadučitel Alois Doufalík rozhodl uveřejnit tuto pohádku v tisku.

Pohádka z Podlopeníka

Bola ráz jedna pekná preutešená chalúpka, mala strechu zelenú, lebo na nej rastel pekný zelený mech. Na kálenici boly také okrasy, čo jich němohel do ruky chycit a nihdá nezhnily, abych pravdu povedel, boly to ďůry. Brezovania jéj nadávali, že škola, ale něbola to škola, len taká izba a v ňutri bola zem, no zeni ako tute. A pod stolom bola jama na kantofle.

A mali tam v téj škole jakési lavky, čo sa tak, tak hongaly. Kedz sa šetky dzeci zešly, němal tam rechtor placu a moseval učívat oknom. Nuž, teraz prišol oheň a ta chalúpka shorela. A kedz shorela, bola ta tam. Občanija povedajú: „Rychtáru, mohli bystě tu školu něchac spravit, dzeci behajú po svece, ništ sa nenaučá a školní plat mosíme rechlórovi dávac.“ Ale rychtár len plecima scískal, že nění kerak. Prišel aj pan komisar z oného a povedál – něviém už ako to to povedál – „ujcovia, ujčíkovija, pre všetko na svece vás prosím, dajtě tu školu spravic, budze z toho ostuda.“ Ale ništ a ništ, ako by hrach na scenu hodzil.

Zdroj: KUNZ, Ludvík. Březované. STUDIA COMENIANA ET HISTORICA 14. 1987(27).

Očima pamětníků

Stroj času

Škola v Březové měla jako selská škola existovat už kolem roku 1620. Potvrzuje to i historik František Augustin Slavík, který tvrdí, že zde v době třicetileté války existovala „selská škola“. Ta však zanikla v druhé polovině 17. stol. po vpádu z Uher, neboť Březová byla v tomto období několikrát vypálena. Škola v Březové byla znovu obnovena až po roce 1747, po zřízení kaplanství. V roce 1791 se objevuje zmínka o triviální škole, která byla umístěna v jedné z chalup. Byla to světnice bez školního zařízení a bez lavic. Děti měly vedle učení se do školy také i své povinnosti. Vodily dobytek na pastvu a také hlídaly své mladší sourozence. Zájem rodičů o školu byl minimální, za každé dítě museli platit školné, navíc žáci díky svým povinnostem často chyběli, a proto se ve škole často vyučovalo jen v zimních měsících. Ve škole se vyučovalo poznávání písmen (slabikování, čtení, psaní), počítání, na II. stupni povinnosti poddaných k jejich panovníku, křesťanskému náboženství a evangeliu.

Zdroj: ŠEVČÍKOVÁ, M. Březová. Březová: L.V.Print, 2013. ISBN 978-80-904183-1-8

TJ Sokol

Za první republiky působily na Březové sportovní sdružení TJ Sokol a TJ Orel. I když tahle sdružení nacisté rozpustili, tak se mladí lidé pořád zajímali o sport. Nejvíce se u nás rozšířil fotbal. V roce 1943 se tady založil Sportovní klub. Klub si poté vybudoval nový stadion na fotbal. Po pár letech se k stadionu přidaly šatny a kabiny pro hráče. Za dalších pár let, v roce 2000, se sportovní areál rozšířil tak, že se přistavěly kurty. Do teď se tady na kurtech hraje volejbal, tenis a nohejbal. Vedle kurtů byla vybudována odrazová a cvičná stěna. Pak se areál doopravil a do teď se areál, když je potřeba, vylepšuje.

Galerie dresů

 

Další02 cisloPamátník věnovaný padlým v II. světové válce

Desatero správného turisty

1.     Úsměv a dobrou náladu měj!
2.     Hodně pij! Hlavně vodu! Alkohol síly ubírá!
3.     Zásadně nekuř! V přírodě plíce si pročistíš.
4.     Nekřič! Chovej úctu k lesní zvěři i lidem!
5.     Na zem nic neodhazuj a kamaráda za to pokárej!
6.     O svačinu s kamarády se poděl! Jednou se ti to vrátí.
7.     Pořádné boty si vezmi!
8.     Kyselky se napij! Tělo i ducha osvěžíš!
9.     Nezakládej oheň! Ač je dobrý sluha, lesům je zlý pán.
10.   Kochej se krásou, ale ruce nechej v kapse.

Na projektu spolupracovali

Školy Březová    Obec Březová

Extra Třída    Nadační fond Tesco